Typologie kuřáků
Následující klasifikace kuřáků podle Schmidta se v různých obměnách objevuje v tisku již od roku 1982.
Příležitostný kuřák
- kouří občas na základě svých kuřáckých zvyklostí
- necítí potřebu, ale pokud se objeví, uspokojí ji
- pokud nekouří, nezpůsobí mu to žádné komplikace
Návykový kuřák
- kouří ze zvyku ve vleku kuřáckých zvyklostí a napodobení
- psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost
Kuřák s psychickou závislostí
- do této skupiny patří kuřák z požitku
- v popředí stojí vůně, chuť a kuřácký rituál
- lze sem řadit i ty, kteří jsou motivováni prožívaným uvolněním, uklidněním a odstraněním pocitu prázdnoty
Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí
- do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emoční i tělesné prožitky
- na tělesnou závislost upozorňuje bušení srdce, návaly pocení, třes a neklid po absenci kouření
Současné poznatky dokumentují, že při vzniku nikotinového návyku sehrává významnou úlohu individuální životní styl jedince. Ten mu umožňuje vyrovnávat se s každodenními stresovými situacemi. A stejně je tomu i v případě kuřácké abstinence.
Na kouření závislí jedinci jsou charakterizováni určitými osobnostními rysy, které odráží jejich schopnost vyrovnávat se se stresujícími podněty určitým specifickým stylem chování. Jedná se o formy reakcí, které jsou součástí hlavních osobnostních rysů jedince, a tyto rysy potom do značné míry ovlivňují reaktivitu osob závislých na nikotinu. To vše platí nejen v podmínkách jejich počátečního kouření, ale i v případě závislosti na dalších drogách.
